Městský obvod Hrabová

Městský obvod Hrabová Statutárního města Ostravy se nachází v České republice v Moravskoslezském kraji na jižní straně města Ostravy. Hrabová je samostatným městským obvodem Statutárního města Ostravy.

Počtem svých obyvatel se řadí na 10. místo z celkových 23 městských obvodů. Rozloha řadí Hrabovou na místo 9.

Obvodem protéká řeka Ostravice. V obci se nachází základní škola, mateřská školy, zdravotnické zařízení, pošta i městská policie. Hrabovou vede oblíbená cyklistická stezka.

K nejvýznamnějším osobnostem Hrabové patří básník, publicista, překladatel a knihovník Vilém Závada (22. 5. 1905 – 30. 11. 1982). Pocházel z rodiny hutníka, jeho otec padl na počátku první světové války. Po studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy žil a tvořil v Praze. Na Ostravsko se vracel po celý život, poutaly ho k němu přátelské i rodinné vztahy a hluboce prožívané souznění s krajinou šachet a hutí. Krajina Ostravy, její scenérie svými zřetelnými kontrasty proniká do Závadovy poetiky již v jeho básnické prvotině Panichida (1927). Jeho původní básnická tvorba, nejcennější část jeho literárního odkazu neustále odráží jeho vztah k rodnému kraji.

Hrabová je místem posledního odpočinku spisovatele, disidenta, chartisty Jaromíra Šavrdy (25. 5. 1933 – 2. 5. 1988). V lednu 1990 položil věnec na hrob J. Šavrdy na hřbitově v Hrabové prezident republiky Václav Havel.

Dominantou obce je dřevěný kostel sv. Kateřiny, který v dubnu 2002 vyhořel a v roce 2004 byl znovuobnoven. Lidová pověst říká, že kostel byl původně postaven v Metylovicích u Frýdlantu nad Ostravicí, odkud jej rozebraný převezli do Hrabové a znovu složili. Hrabovský kostel sv. Kateřiny patřil mezi nejhodnotnější dřevěné sakrální stavby dochované na severovýchodní Moravě. Představoval architekturu, ve které se vzájemně prolínaly některé již archaické stavební prvky z období pozdní gotiky s progresivnějšími renesančními.

Základní údaje:
Počet obyvatel (k 1.1. 2017): 3828 z toho 114 cizinců
Katastrální výměra: 920 ha

Informace o znaku

Hrabovský znak tvoří dělený štít. V horním stříbrném poli je stylizovaná věž dřevěného kostelíka v přirozených barvách a ve spodním poli je vyobrazeno půl zlatého nožového kola.

Věž kostelíka je zřejmým odkazem na dřevený kostel sv. Kateřiny z 16. stol.
Nožové kolo, převzaté z dodnes dochovaného hrabovského pečetidla z roku 1865, je typickým atributem obecní patronky – sv. Kateřiny.