200 let od vynálezu jízdního kola a počátky cyklistiky na území m. ob. Ostrava-Jih

Rok 1817 se zapsal do dějin jako letopočet vzniku prvního jízdního kola. Baron Karl Drais vynalezl na území dnešního Německa tzv. draisinu, jež fungovala na principu dětského odrážedla. Měla řiditelné přední kolo a jezdec se odrážel od země nohama. Jednostopý stroj byl až na železné spojovací komponenty dřevěný, měl loukoťová kola s železnou obručí, kožené sedlo a opěrnou tyč jako stojan. Cesta ke kolu, jak ho známe dnes, nebyla příliš dlouhá – první kola s řetězovým převodem a nižším těžištěm, tzv. bezpečníky, se rozšířila v 80. letech 19. století. To je také období, kdy začínají na Ostravsku vznikat první velocipedistické kluby. Nejstarším ostravským cyklistickým spolkem byl německý Radfahrer Club v Moravské Ostravě, založený již v roce 1887. Z českých klubů byl nejstarší Klub českých velocipedistů Blesk v Moravské Ostravě, vzniklý roku 1895. Ostrava se postupem času stala největším střediskem organizované cyklistiky na severní Moravě. Jednou z příčin tohoto rozmachu byl fakt, že bicykl byl oblíbeným dopravním prostředkem zkracujícím každodenní cestu do práce. Pořídit si jízdní kolo však nebyla nikterak levná záležitost.

I přesto se jízdní kola začala od přelomu 19. a 20. století objevovat v obcích okolo Moravské Ostravy, které dnes tvoří části městského obvodu Ostrava-Jih. Nejstarší klub vznikl v Hrabůvce. Koncem roku 1909 se několik nadšenců jízdních kol rozhodlo založit Klub českých velocipedistů Moravan. Vlastenecky znějící pojmenování klubu bylo posvěceno úřady 9. prosince 1909. Hned od následujícího roku se členové s vervou zapojili nejen do organizování cyklistických výletů, ale též do pořádání divadelních představení a zábavních výletů, nejčastěji do topoliny k řece Ostravici. Ve svých počátcích měl klub nejméně 14 činných členů. Pořádání divadel, koncertů a výletů pokračovalo až do vypuknutí 1. světové války. Ta zapříčinila přerušení činnosti klubu, jenž se znova ohlásil jako činný až roku 1921. V roce 1925 získal klub povolení k nošení vlastního klubového odznaku. O rok později došlo k přejmenování spolku na Klub českých cyklistů Moravan, Mor. Ostrava – Hrabůvka. Ke konci 20. let začali členové klubu pořádat pravidelné zahradní slavnosti. Nový rozmach spolku přišel v roce 1931, kdy se hrabůvecký klub – jako jeden z mála ostravských klubů – začlenil do Moravskoslezské župy cyklistické, jež organizovala cyklistické závody, přednášky, propagovala cyklistiku a zařizovala svým členům rozličné výhody. Díky vstupu do župy mohli hrabůvští uspořádat v roce 1931 cyklistický závod. Bohužel, přišel rok 1932 a s ním i dopady světové hospodářské krize, jež způsobila další nečinnost klubu. Až 21. února 1937 rozhodlo při valné hromadě 15 přítomných osob v hlasování o definitivním rozpuštění spolku, jenž byl ještě v témže roce vymazán ze spolkového katastru.

Z kusé zprávy se dozvídáme o existenci Klubu českých cyklistů Viktoria, Mor. Ostrava – Hrabůvka. Víme jen, že v roce 1932 uspořádal veřejný silniční závod na 32 km. Klub pravděpodobně zanikl v souvislosti s dopady hospodářské krize.

Klub českých cyklistů v Zábřehu n. O. byl oficiálně c. k. moravským místodržitelstvím povolen 22. července 1910. Při ustavující schůzi spolku bylo přítomno 24 osob. Je zajímavé, že o činnosti klubu téměř nic nevíme. Z pozůstalých písemností je však jasné, že v klubu nepanovala přílišná morálka, vládl v něm spíše laxní přístup. První světová válka přerušila činnost klubu, jenž byl obnoven až v roce 1921. Je třeba zmínit jednu věc – v klubu byly od 2. poloviny 20. let organizovány také dvě ženy, což tehdy nebylo v rámci ostravských klubů častým jevem. Na 19. února 1931 byla svolána valná hromada do hostince Josefa Šeděnky v Zábřehu, při níž byl odhlasován zánik klubu ,,pronaprostou liknavost, nečinnost a nezájem členstva o klub“. V květnu 1931 byl spolek vymazán ze spolkové matriky.

V Zábřehu existoval i německý spolek Arbeiter Rad undKraftfahrerVereinSolidarität(Dělnický cyklistický a motoristický klub Solidarita); vznikl roku 1931a zanikl již o osm let později kvůli hospodářské krizi.

Klub českých velocipedistů ve Výškovicích byl oficiálně povolen c. k. moravským místodržitelstvím 21. května 1912. U vzniku klubu stál místní hostinský Jan Folta. Do činnosti klubu ihned na jeho počátku zasáhla světová válka. Obnova klubu přišla až v lednu 1923. Nevíme však nic o jeho následné činnosti. Ještě roku 1932 se sešla klubová valná hromada. Další osudy klubu jsou zahaleny tajemstvím času. Roku 1939 Klub českých velocipedistů ve Výškovicích zanikl podle článku 2 vládního nařízení 97/1939 Sb. z. a n. Podle tohoto článku musely všechny spolky, které chtěly vyvíjet další činnost, oznámit svůj záměr příslušnému úřadu. Jelikož výškovičtí nepodali žádné oznámení, byl jejich klub ze spolkového katastru vymazán 5. září 1939.

Jak vidno, žádný ze spolků nepřečkal tíživá 30. léta. Kluby však položily základy k rozvoji cyklistiky, která je dnes jedním z nejrozšířenějších sportů.