Ostravská velocipedistika

K historii ostravské velocipedistiky do roku 1951

Moravská Ostrava se ještě před závěrem 19. století stala centrem rozvíjející se cyklistiky. Nejstarší cyklistický spolek vznikl ve městě roku 1887 – byl jím německý Radfahrer Club. Nebyl jediným německým velo spolkem, uveďme např. vítkovický WitkowitzerRadfahrVerein (1895) či přívozský OderfurtRadfahrer-Verein (1895). Česká cyklistika však nezůstávala pozadu: v roce 1895 vznikl v Moravské Ostravě Klub českých velocipedistů BLESK. Cyklistika v té době patřila k sportům určeným pro zámožnější vrstvy obyvatel. Přesto se bicykly stávaly poměrně rychle dostupnějšími i pro lépe placené kvalifikované dělníky, jež využívali kola k cestě do zaměstnání. Počet cyklistů začal výrazně stoupat, stejně jako počet klubů, v nichž se cyklisté sdružovali.

Od přelomu 19. a 20. století do vypuknutí 1. světové války přišel doslova boom zakládání českých velocipedistických spolků. V této zakládající vlně můžeme zmínit např. mariánskohorský Klub českých velocipedistů LHOTKA, od r. 1904 přejmenován na Klub českých velocipedistů RUCH (1899), moravskoostravskýKlub českých cyklistů Ostrava (1899), Klub českých velocipedistů pro Novou Bělou a okolí (1905), Klub českých velocipedistů v Hrabové u Vítkovic (1906), Klub českých velocipedistů ve Staré Bělé (1907), Klub českých velocipedistů MORAVAN v Hrabůvce (1909), Klub českých velocipedistů ve Velkých Kunčicích (1910) či Klub českých velocipedistů v Zábřehu nad Odrou (1910). Nutno dodat, že téměř všichni členové jmenovaných spolků byli muži, ženy se objevují jen výjimečně.

Po první světové válce se sporty tzv. ,,první vlny“, do níž náleží také cyklistika, přesunuly do privátní sféry. V organizované cyklistice se pozornost upnula především k závodnímu soutěžení. Pěstování cyklistického sportu se stalo dostupnější i pro střední a nižší vrstvy s převahou českého etnika. Většina německých spolků, které se věnovaly cyklistice, zanikla. Češi doslova opanovali cyklistický sport. Na přelomu 20. a 30. let přišla nová vlna zakládání klubů. Byly jimi např. Klub českých cyklistů SLOVAN, Mor. Ostrava-Hulváky(1928), Klub českých cyklistů pro Bartovice a okolí (1929, druhý konkurenční klub se v obci nepodařilo prosadit) nebo Český klub velocipedistů OSTRAVAN v Moravské Ostravě (1931). Nešvarem Ostravy se v tomto období staly časté krádeže bicyklů.

Ve 2. polovině 20. let převzal hlavní iniciativu nad cyklistikou vítkovický Klub českých velocipedistů VPŘED (1897), který začal pořádat jako první veřejné cyklistické závody. Čelní osobností spolku se stal Augustin Sumík, jenž stál na počátku 30. let též u zrodu Moravskoslezské župy cyklistické České ústřední jednoty velocipedistů (1931), jež sdružovala a organizovala několik cyklistických spolků Ostravska. Augustin Sumík se zasloužil o vítkovický klub takovou měrou, že jej zasadil mezi nejznámější sportovní spolky Československa. Činnost spolku – oproti okolním ostravským cykloklubům – výrazněji nezabrzdila ani hospodářská krize a okupace Československa. Dokonce i v období 2. světové války byl klub aktivní.Sumík byl za svou činnost odveden do koncentračního tábora.

Cyklistické kluby zanikaly ponejvíce v důsledku hospodářské krize. V průběhu 30. let zanikla celá řada spolků, jmenujme pro ukázku jen KČV v Zábřehu nad Odrou (1931), hulvácký SLOVAN (1932) nebo hrabůvecký MORAVAN (1937). Spolková cyklistika výrazně utrpěla po roce 1948. Roku 1951 byl v Československu vydán zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních, účinný od 1. října 1951. Tímto zákonem byl nahrazen zákon č. 134/1867 ř. z., o spolčovacím právu i stejně starý zákon o shromažďovacím právu. Ve svém důsledku znamenal pro mnohé spolky konec činnosti, případně pokračování v jiné formě –  v jednotných odborových organizacích.