Klubu českých velocipedistů ve Výškovicích 1912 – 1939

 

21. května 1912 C. k. moravské místodržitelství vydalo souhlas k zřízení nepolitického spolku s názvem Klubu českých velocipedistů ve Výškovicích. Žádost o zřízení spolku zaslal na místodržitelství výškovický hostinský Jan Folta 6. května 1912. Jan Folta byl prozatímním předsedou, prozatímní výbor tvořili: Adolf Rohel, František Hlavenka a Eduard Sýkora. Jak vyplývá z názvu spolku, spolkovým jednacím jazykem byla čeština a angažovala se v něm česká společnost.

Stanovy

1. Jméno klubu: Klub českých velocipedistů ,,Výškovice“.

2. Sídlo: Výškovice u Zábřehu n/O., politický okres Moravská Ostrava.

3. Jednací řeč: česká.

4. Účel: pěstování jízdy na kole, což se děje:

a) společným cvičením;

d) pořádáním přednášek odborných a zábav, jakož i divadelních her ve prospěch klubu, dobročinných a vlasteneckých účelů.

c) pořádáním závodů a zúčastněním se jich;

b) výlety a cestováním;

5. Členové jsou: a) čestní, b) zakládající, c) činní, d) přispívající.

a) čestným členem stane se, kdo pro své zásluhy v klubu neb sport cyklistický valnou hromadou aklamací zvolen byl;

b) zakládajícím členem stane se, kdo jednou pro vždy určený poplatek 20K. zapraví;

c) činným členem stane se, kdo nejméně 18 let čítá a 1K jako zápisné složí a roční poplatek valnou hromadou stanovený platiti se zaváže;

d) přispívajícím členem stane se, kdo roční příspěvek valnou hromadou stanovený platiti se zaváže.

6. Přijímání členů: členem vůbec státi se může, kdo byv stávajícím členem doporučen, listinu přihlašovací tímto mu podanou sám vyplní, ve kteréž napíše své jméno, stav neb zaměstnání, stáří a obydlí své. O přijetí rozhodne správní výbor, jenž není povinen nepřijetí odůvodniti. Byl-li přijat, vydá se mu členský lístek neb legitimace a po zapravení výborem stanoveného poplatku odznak klubový.

7. Členství přestává:

a) čestným, kdo vrátí diplom;

b) přispívajícím, kdo za běžný rok příspěvek nezapravil, neb výboru písemně své vystoupení oznámil;

c) činným, kdo výboru písemně oznámil, že vystupuje;

d) kdo pro nezaplacení příspěvků aneb nezachování stanov a řádů klubovních vyloučen byl.

Vyloučený má právo odvolací k valné hromadě.

8. Práva členů: členové mají právo:


a) užívati majetku klubového dle platných ustanovení;

b) dle způsobilosti účastniti se činně výletů, cest a závodů;

c) volného přístupu k valným hromadám, v nich v záležitostech klubovních dotazy a návrhy činiti a rokování se zúčastniti, avšak hlasovati, voliti a volen býti mohou jen členové činní;

d) žádati výbor za svolání valné hromady, souhlasí-li jedna třetina členů činných;

e) valné hromadě předkládati stížnosti na výbor a odvolávati se z jeho usnesení.

9.) Povinnost členů: Každý člen povinen jest:

a) šetřiti stanov, řádů a usnesení valných hromad a výboru;

b) platiti příspěvky ve lhůtách valnou hromadou určených;

c) podrobiti se rozsudku smírčího soudu;

d) při vystoupení aneb při vyloučení řádně vrátiti vypůjčený majetek klubový, rovněž i odznak;

e) zakoupiti si odznak klubu a při vstoupení veřejném jej nositi – činný člen však povinen jest si to do tří měsíců po přijetí do klubu kolo a klubový kroj opatřiti.

10. Správa klubu: klub řídí

a) valná hromada řádná i mimořádná

b) správní výbor

A) Valná hromada: 1. řádnou valnou hromadu svolává výbor každoročně v měsíci lednu a jest tato k usnášení způsobilou, jestliže nejméně třetina všech členů činných přítomná jest. Nesejde-li se dostatečný počet členů v ustanovenou hodinu, odbývá se v hodinu později mimořádná valná hromada bez ohledu na počet členů přítomných. Valná hromada, jakož i program její, oznámí se všem členům písemně 8 dní napřed a jest veřejnou, netýká-li se osobních zájmů. Návrhy ku valné hromadě musí se nejdéle tři dni před tuto předsedovi písemně oznámiti. Usnesení valné hromady jest platné při nadpoloviční většině hlasů, při rovnosti rozhodne předseda. Ku změně stanov třeba dvou třetin hlasů přítomných. Valná hromada má právo usnášeti se o všech spolkových záležitostech, vyjma přijímání členů a rozsudek smírčího soudu; zvláště se jí vyhražuje:

a) volit výbor pro příští rok správní (toliko členové činní);

b) posuzovati a schvalovati činnost odstupujícího výboru;

c) vykládati stanovy a měniti je, schvalovati a měniti řády spolkové k návrhu výboru;

d) jmenovati čestné členy a protektora;

e) určovati vyšší příspěvek členský;

f) vyřizovati stížnosti a odvolání členů proti výboru;

g) usnášeti se o všech podnicích klubových a rozejití se spolku. Za nepřítomnosti předsedy i místopředsedy řídí valnou hromadu jednatel. Z nálezu valné hromady není odvolání.

Mimořádnou valnou hromadu svolává výbor, když toho potřebu uzná, aneb přeje-li si tak jedna třetina činných členů. Mimořádná valná hromada má táž práva jako řádná.

B) Správní výbor. Výbor volí se valnou hromadou lístky na dobu jednoho roku ze členů činných. Volí se předseda, jeho náměstek, náčelník, čtyři členové výboru, dva náhradníci a dva revizoři účtů. Správní výbor převezme účast hned po svém zvolení a zvolí z oněch čtyř členů jednatele, pokladníka a dva praporečníky. Uprázdní-li se místo do výboru, nastoupí náhradník, který při volbě nejvíc hlasů obdržel; při rovnosti hlasů rozhodne předseda. Výbor koná schůze dle potřeby, nejméně však jednou za měsíc, je-li aspoň polovice členů výboru přítomna a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů. Všichni členové výboru jsou povinni schůzí se zúčastniti. Kdo bez náležitého omluvení po třikráte po sobě do schůze se nedostavil, pozbývá funkce. – Výboru náleží:

a) vykonávati moc disciplinární a usnešení valné hromady;

b) říditi vnitřní a zevní záležitosti klubové;

c) přijímati členy a vylučovati je;

d) pečovati o klubovní majetek;

e) osazovati místa služebná;

f) podávati a přijímati návrhy valné hromady;

g) určovati klubové výlety a cvičení;

h) měniti řády dodatečným schválením valné hromady;

i) ustanovati sbor výkonný, jenž skládá se z náčelníka, podnáčelníka a cvičitelů. – Náčelník předsedá výkonnému výboru. Účelem tohoto sboru jest systematické cvičení nově přistoupených členů v jízdě na kole.

11. Členové správního výboru: 1. předseda a jeho náměstek. Předseda stojí v čele klubu, zastupuje jej proti třetím osobám a úřadům ve všech záležitostech, svolává výbor ke schůzi, jejíž program sestavuje, řídí jednání ve valných hromadách a schůzích výboru, stará se o správné zachovávání funkcí, má právo v pádu potřeby schůze rozpustiti a hlasuje jen proti rovnosti hlasů. Podepisuje veškeré spolkové spisy a dopisy s jednatelem. Místopředseda má táž práva, když předsedu zastupuje. 2. Jednatel vede práce kancelářské, opatřuje inventář, podepisuje s předsedou listiny, oznamuje shromáždění, přednáší a hájí návrhy výboru, sbírá data k dějinám klubu, ohlašuje veškera usnesení členům. V nepřítomnosti předsedy a jeho náměstka řídí valnou hromadu. 3. Pokladník vede knihu pokladniční a seznam členů, přijímá veškeré důchody a příspěvky členské, ručí za ně a vydává na písemné poukázky předsedy. Koncem roku sestaví účetní závěrku a předloží revizorům. 4. Náčelník. Jemu svěřeno jest technické řízení klubu. Jest zodpovědný za řádné vycvičení členstva v jízdě a za pořádek při všem společném vystupování. Stojí v čele sboru výkonného. 5. Náhradníci zastupují nepřítomné neb vystouplé členy výboru. 6. Revizoři účtů zkoumají účty a podávají o nich dobrozdání výboru a valné hromadě.

12. Zvláštní ustanovení:

a) správní rok souhlasí s rokem občanským;

b) klub oprávněn jest nositi stejnokroj valnou hromadou ustanovený a při veřejném vystoupení vlajkou – odznak klubu;

c) spory z poměru spolkového vzniklé rozhoduje smírčí soud, do něhož volí každá strana sporná dva důvěrníky, kteří shodnou se o volbě předsedy. Spory řeší se většinou hlasů. Při rovnosti rozhodne předseda. Z nálezu smírčího soudu není odvolání;

d) klub se rozejde, usnese-li se na tom valná hromada třemi čtvrtinami přítomných činných členů, neb bude-li rozpuštěn, a tu připadne jeho jmění ,,Ústřední jednotě českých velocipedistů v Praze“.

13. Vymožení schválení těchto stanov, svolání první valné hromady a přijímání členů až do zvolení správního výboru ukládá se podepsanému zařizujícímu výboru.

Ve Výškovicích dne 6. května 1912

Jan Folta, prozatímní předseda

Adolf Rohel, Eduard Sýkora, František Hlavenka, prozatímní výbor

 

Na ustavující valné hromadě 17. června 1912 v hostinci Jana Folty byli zvoleni následující výškovičtí občané do těchto funkcí: František Domkář (předseda), Valentin Smolík (místopředseda), Jan Folta (jednatel), Petr Husar (pokladník), Josef Kokeš (náčelník), Adolf Rohel (praporečník), Bedřich Adámek (praporečník), Bohuš Prauzek a Bohuš Staněk (náhradníci).

O činnosti klubu téměř nic nevíme, známá jsou nám jen data týkající se valných hromad, vzniku a zániku klubu. Klub vznikl v nepříznivém období, jeho činnost započala dva roky před 1. světovou válkou. Během válečných let 1914-1918 klub jistě nebyl v činnosti.

Policejní komisařství v Mor. Ostravě odeslalo 11. dubna 1922 Františku Sýkorovi výzvu, aby jmenované instituci oznámil do 14 dnů, zdali hodlá pokračovat v činnosti. Z listiny se dozvídáme, že spolek od roku 1914, tedy od vypuknutí 1. světové války, nevyvíjel činnost. Sýkora měl na vybranou – oznámit záměr pokračovat v práci spolku nebo souhlasit s úředním rozpuštěním klubu v důvodu jeho nečinnosti. Sýkora oznámil první variantu. 21. ledna 1923 byla svolána valná hromada v hostinci Jana Folty ve Výškovicích. Na programu byla volba předsedy a přijímání nových členů. Bohužel od uvedeného data nemáme o činnosti spolku žádných zpráv.

22. května 1931 Policejní ředitelství v Moravské Ostravě zasílá další výzvu. Nedostalo od roku 1928 žádných hlášení o činnosti spolku, ani o jeho představitelích.

Spolek však byl v činnosti, řádná valná hromada byla svolána v únoru 1932. Dozvídáme se také, že jednatel spolku nepodával ředitelství hlášení o výsledcích valných hromad. Valná hromada proběhla i v roce 1931, jak se dozvídáme z doznání tehdejšího předsedy klubu, Františka Ludvíka, datovaného 30. květnem 1932. Víme také, jak dopadly volby v roce 1931: František Ludvík (předseda), Šufek Antonín (místopředseda), Josef Šeděnka (náčelník),  Petr Šufek (jednatel), Rajmund Franek (pokladník).

 

Zánik klubu

 

Roku 1939 Klub českých velocipedistů ve Výškovicích zanikl podle článku II vládního nařízení 97/1939 Sb. z. a n. Toto nařízení měnilo zákon ze dne 15. listopadu 1867 o spolčovacím právu. Obsahem článku II bylo:

(1) Spolky zřízené podle zákona č. 134/1867 ř. z., které hodlají dále vyvíjeti svoji činnost, jsou povinny oznámiti to nejpozději do 31. května 1939 okresnímu (státnímu policejnímu) úřadu příslušnému podle sídla spolku. Tento úřad vydá spolku, požádá-li o to, písemné potvrzení o podaném oznámení.

(2) Spolky, které neučiní ve lhůtě oznámení podle odstavce 1, zanikají dnem 30.června 1939. Likvidaci práv a závazků spolku provede osoba (orgán) pověřená tímto úkonem před zánikem spolku jeho příslušným orgánem, jinak orgán spolku, který v den jeho zániku byl podle stanov oprávněn zastupovati spolek navenek.

(3) Osobě pověřené likvidací spolku příslušejí k splnění tohoto úkolu všechna práva spolku. Se zbylým čistým jměním zaniklého spolku naloží se podle ustanovení stanov; nemají-li stanovy takového ustanovení a neučinil-li před zánikem spolku opatření o spolkovém jmění ani příslušný orgán spolku, propadá jeho jmění ve prospěch státu.

(4) Ustanovení předcházejících odstavců platí i pro spolky pobočné.

 

Důvod zániku spolku velocipedistů je tedy jasný. 5. září 1939 byl klub velocipedistů vymazán ze spolkového rejstříku a jeho majetek měl propadnoutdle stanov Ústřední jednotě českých velocipedistů v Praze. Ani po roce 1945 spolek opětovně nepřihlásil svou činnost, jak se dozvídáme z listiny Ředitelství národní bezpečnosti v Moravské Ostravě, datované 18. února 1946.

V archivních materiálech není doložena jediná akce pořádaná klubem velocipedistů a tak je spolek zahalen tajemstvím. Situace se jeví tak, že spolek utrpěl krátce po svém ustavení 1. světovou válkou, 30. léta (pokud v této době ještě spolek fungoval) na něj udeřila hospodářskou krizí. Zdali spolek zažil šťastná 20.léta – to se snad ještě dozvíme z jiných materiálů. Anebo ne?

 

První strana stanov KČV Výškovice. Zdroj Zemský archiv Opava.