Klub českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce u Vítkovic
1909–1937

 

V roce 1909 se zrodil nápad založit velocipedistický, respektive cyklistický, spolek v Hrabůvce. 6. prosince 1909 zaslal Antonín Zuzánek C. k. moravskému místodržitelství žádost týkající se vzniku nového klubu. Pod žádostí byli podepsáni následující zakladatelé: Josef Doležel, Alois Rožnovský, Josef Šimeček, Antonín Zuzánek, František Plandor a Rudolf Doležel. Zasláno bylo pět kopií stanov a prohlášení Matice Ostravské (ta se nedochovala). Místodržitelství souhlasilo se založením tohoto nepolitického spolku pod názvem ,,Klub českých velocipedistů M o r a v a n“  se sídlem v Hrabůvce.

 

Stanovy

 

klubu českých velocipedistů ,,Moravan“ v Hrabůvce u Vítkovic.

 

Jméno a sídlo

1 Spolek nazývá se ,,Klub českých velocipedistů Moravan“ a má sídlo v Hrabůvce u Vítkovic.

 

Účel

2 Účelem klubu jest povznesení tělesných a mravních sil v lidu českém.

Prostředky k dosažení účelu

3 Účelu toho domáhá se klub:

a) pěstováním cvičení a vyučováním v jízdě na kolech;

b) pořádáním závodů a slavností nepolitických;

c) pořádáním výletů a zábav;

d) přednáškami, rozpravami a spisy o záležitostech účelu klubu se týkajících;

e) podporou záslužných podniků národních;

f) styky s jinými spolky;

g) zřízením knihovny;

h) užitím všech prostředků zákonitých, jimiž by účelu klubovému prospěti se mohlo.

 

Jmění

4 Jmění klubové, jehož jest zapotřebí k uhražení nákladů, s činností klubu spojených, opatřuje se příspěvky a dobrovolnými dary.

Členové

5 Klub skládá se ze členů čestných, zakládajících, činných a přispívajících. Členem klubu vůbec může býti ten, kdo jest nejméně 18 roků stár a bezúhonný a od výboru za člena byl přijat; nepřijetí za člena není výbor povinen odůvodňovati.

6 Čestným členem stane se, koho výbor za zvláštní služby pro klub prokázané takovým členem jmenuje. Zakládajícím členem se stane, kdo jednou pro vždy složí buď najednou nebo v pěti ročních lhůtách částku valnou hromadou ustanovenou. Činným členem jest ten, kdo zápisné zapraví a ustanovený řádný příspěvek měsíční platí, aby na klubovém podílu bral. Členové činní, kteří přistupují z klubu cyklistů jiného, neplatí zápisného. Přispívajícími členy jsou ti, kteří ustanovený roční příspěvek platí. Valná hromada má právo příspěvky tyto a zápisné členů ustanovovati a měniti. Příspěvky členů se platí napřed.

7 Členem býti přestává:

a) kdo výboru ohlásí, že vystupuje;

b) kdo byv pro hrubé porušení cti a kázně klubu, z klubu důtkou upozorněn a neuposlechl, může býti výborem ihned vyloučen;

c) kdo od výboru pro neplacení příspěvků za vyloučeného byl prohlášen.

Proti vyloučení může vyloučený do 14 dnů výboru odvolání své ohlásiti, kteréž jest výbor povinen valné hromadě nejblíže příští k rozhodnutí předložiti.

Práva a povinnosti členů

8 Každému členu přísluší stejná práva:

a) voliti a volen býti, jestliže je nejméně jeden měsíc členem klubu;

b) účastniti se činně všech podniků a činností klubu a bráti podílu na všech výhodách klubových. Pouze účastenství v jízdě na kolech a spojených s tím výhodách, přísluší jedině členům činným.

9 Povinnosti každého člena jest:

a) aby dbal veškerých ustanovení stanov a řádů klubových a opatření výboru;

b) aby platit příspěvky klubové;

c) podporoval klub ve vytknuté činnosti, bděl nad zachováváním jeho cti.

 

Správ klubu

10 Záležitosti klubu řídí valná hromada a výbor; k obstarávání jednotlivých částí činností klubové ustanovuje výbor zvláštní užší výbor, který se skládá z předsedy anebo místopředsedy, jednatele, náčelníka a pokladníka.

 

Valná hromada

11 Řádná valná hromada schází se v lednu každého roku na vyzvání výboru, jež nejméně 6 dnů napřed zároveň s pořadem jednání členům má býti písemně oznámena. Mimořádnou valnou hromadu svolati může výbor kdykoliv toho pilnou potřebou shledá, svolati ji ale musí, kdykoliv toho aspoň jedna pětina všech členů žádá.

12 Valné hromadě přísluší rozhodovati o všech věcech klubu se týkajících, vyjímaje přijímání členů. Jí se vyhražuje:

a) voliti 9 členů výboru, 3 náhradníky a 2 účetní dozorce;

b) posuzovati a schvalovati činnost výboru, zprávy jeho i zprávy dozorců o peněžitém stavu klubu, jakož i o hospodaření s jměním jeho;

c) usnášeti se o změně stanov.

13 K platnému usnesení valné hromady vůbec zapotřebí jest přítomnosti nejméně jedné třetiny všech členů klubu. Pro případ, že by se v ustanovenou hodinu nesešel zmíněný počet členů, svolá se o hodinu později druhá valná hromada, která se platně usnáší za každého počtu členů přítomných. Volby dějí se dle usnešení téže valné hromady a rozhoduje nadpoloviční většina hlasů přítomných.

 

Výbor

14 Výbor sestává z devíti členů. Zároveň s výborem volí se 3 náhradníci a dva dozorci účetní. Výbor nově zvolený započne činnost svou nejdéle ve 14 dnech po svém zvolení. Výbor volí ze středu svého nadpoloviční většinou volících předsedu, místopředsedu, jednatele, náčelníka, pokladníka, knihovníka a hospodáře.

15 K poradám svým schází se výbor nejméně jednou za měsíc k pozvání předsedy. Žádá-li toho třetina členů výboru, jest předseda povinen do 5 dnů svolati mimořádnou schůzi.

16 K platnému usnešení výboru potřebí přítomnosti nejméně pěti členů jeho. Jedná-li se o osobních záležitostech některého člena, nemá ten, jehož se týče, poradě a hlasování býti přítomen. Přítomní usnášejí se prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

17 Výbor řídí vnitřní i vnější záležitosti klubu, pokud nejsou vyhraženy valné hromadě.

18 Zejména přísluší mu:

a) přijímati členy a je vylučovati;

b) spravovati jmění spolkové k účelům klubu, půjčky uzavírati, peníze přijímati a vydávati a levný nákup potřeb pro členstvo opatřovati;

c) bdíti nad pořádkem a kázní a vykonávati moc disciplinární v klubu;

d) svolávati valnou hromadu, připravovati předlohy pro ni s příslušnými návrhy a ustanovovati pořádek jednání;

e) pořádati veřejné závody, výlety, zábavy a veřejné vyjížďky.

19 Náhradníky povolá předseda do všech schůzí výboru a hlasují za nepřítomné členy výboru.

Pořad náhradníků řídí se dle počtu hlasů, jimiž byli zvoleni ve valné hromadě. Při rovnosti hlasů rozhodne los.

20 Který člen výboru bez platné omluvy do tří po sobě jednacích schůzí se nedostaví, považuje se za vystoupeného z výboru.

21 Předseda svolává výbor ke schůzím a předsedá jim, jakož i valné hromadě. On a včas nepřítomnosti jeho i náměstka zastupuje klub jednatel ve vnějších záležitostech naproti třetím osobám a úřadům.

22 Listiny, kterými se klub právně zavazuje, musí býti podepsány předsedou, jednatelem a pokladníkem. Ohlášení jménem klubu podpisuje a uveřejňuje jednatel nebo náčelník.

23 kdykoliv předseda úřad svůj vykonávati nemůže, zastupuje jej jeho náměstek.

24 Dozorčí účetní bdí nad finančním hospodářstvím výboru, zkoumají účty a knihy spolkové a činí v té příčině návrhy valné hromadě.

 

Správní období

25 Správní období činnosti klubu spadá v rok kalendářní, počíná tedy 1. ledna a končí 31. prosince.

 

Jednací řeč

26 Jednací řeč klubu je česká.

 

Kroj, odznak a vlajka

27 Klub oprávněn jest nositi s výhradou úředního povolení, stejnokroj a odznak valnou hromadou ustanovený a při veřejném vystoupení vlajku – odznak klubu.

 

Smírčí soud

28 Spory osobní, vzniklé mezi výborem a členy, jakož i vůbec mezi členy z poměru spolkového, vyřizuje smírčí soud, který nejdéle ve 14 dnech rozhodnouti musí a z jehož nálezu není odvolání.

29 Smírčí soud sestaví se tak, že každá strana ze středu členů zvolí si dva důvěrníky, tito pak zvolíce si taktéž ze středu členů vrchního, rozhodnou o sporu většinou hlasů, z něhož není odvolání.

30 V pádě, že by některá strana nejmenovala důvěrníky na vyzvání předsedy, má právo po uplynutí tří dnů scházející důvěrníky jmenovati.

 

Zrušení klubu

31 Klub se rozejde, jest-li že tři čtvrtiny všech členů klubu ve valné hromadě s tím souhlasí. Táž valná hromada rozhoduje též o posledním pořízení o jmění klubovém; vždy však staniž se pořízení to ve prospěch národa českoslovanského.

32 Byl-li klub dříve zrušen, než-li valná hromada učinila opatření o jmění a všech věcech klubových, připadne oboje Matici Ostravské s tou výminkou, aby vydáno bylo zase prvému klubu českoslovanskému, jež by se později v místě tom zřídil.

33 Zařizující výbor tvoří podepsaní: Josef Doležel, Alois Rožnovský, Josef Šimeček, Antonín Zuzánek, František Plandor a Rudolf Doležel.

 

C. k. moravské místodržitelství nenamítalo nic proti vzniku nepolitického spolku, podotklo jen k §27 stanov, že nošení odznaku, stejnokroje a vlajky podléhá schválení příslušných úřadů. 9. prosince 1909 byl spolek oficiálně založen posvěcením úřadu.

Činnost spolku

 

Následující text sděluje v ročních přehledech zprávy o činnosti klubu. Z dochovaných materiálů je patrné, že zpočátku byl spolek velmi aktivní. Krátce po rozmachu klubu přišla 1. světová válka, kdy patrně klub přestal vyvíjet činnost, neboť o něm nemáme žádných zpráv. Dvacátá léta se nesla ve znamení opětovného rozvoje spolku, avšak hospodářská krize 30. let 20. století dovedla spolek k zániku, k němuž přispěla i neochota mladých sdružovat se v tomto spolku.

1909: 11. listopadu 1909 byla podána oficiální žádost, která vedla k ustavení spolku. 9. prosinec 1909 můžeme označit jako faktický vznik spolku.

1910: v roce 1910 měl klub nejméně 14 členů. 27. února 1910 bylo spolkem pořádáno divadelní představení v hostinci Jakuba Pochtiola s názvem Drama čtyř chudých stěnFrantiška Augusta Šuberta. Představení se odehrávalo od 20. hodiny. 15. května byl spolkem uspořádán koncert o 14. hodině v stromořadí rozkvetlých alejí v Hrabůvce, které náležely Inocenci Ličkovi. V případě nepřízně počasí se koncert měl uskutečnit o 16. hodině v Haladějově hostinci.  Haladějův hostinec byl postaven roku 1889, roku 1927 ho zakoupili manžele Kotasovi, stojí dodnes (U Haldy 26). O týden později, 22. května, Klub českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce pořádal v místním hostinci opět divadelní představení. Tomu předcházel výlet na velocipédech do stromoví tvořeného topoly (doslova je uváděna topolina) Inocence Ličky v Hrabůvce. Program dne byl následující: ve 13 hodin prošel slavnostní pochod s hudbou Hrabůvkou po okresní silnici, poté se obecenstvo seřadilo u hostince Františka Haladěje a dále pokračoval za hudebního doprovodu polní cestou k pozemku I. Ličky, kde se odehrála zábava s tancem. Poté se opět průvod odebral k hostinci Fr. Haladěje.

1911: spolek měl minimálně 14 členů, předsedou byl Josef Doležel, stejně tak i roku 1912.

1913: předsedou klubu byl stále Josef Doležel, jenž byl zvolen valnou hromadou, která se sešla 4. května 1913 ve spolkové místnosti Františka Haladěje.

Pro následující válečná léta se nám nedochovalo žádných zpráv o činnosti klubu. 1. světová válka patrně znemožnila další činnost klubu, přišla mobilizace, odvody, hospodářská krize a mnoho dalších problémů. Někteří členové klubu bojovali ve francouzských a italských legiích.

1921: policejnímu komisařství byla zaslána listina s textem:,,Klub českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce u Vítkovic oznamuje, že spolek zahájil opět svou činnost […]. V této době byl předsedou klubu Antonín Zuzánek, majitel hrabůvského klempířství. Listina byla reakcí na podnět vrchního policejního rady, který zaslal klubu dopis, v němž upozornil, že mu není od roku 1909 známá žádná činnost spolku. Policejní rada měl pravděpodobně špatné informace, možná se jedná pouze o omyl. V roce 1922 bylo oznámeno Policejnímu komisařství v Moravské Ostravě, že poslední valná hromada byla uspořádána v červnu 1913, za předsedování Josefa Doležela.

1923: 7. dubna byla svolána valná hromada v spolkové místnosti Emila Haladěje. Výsledek voleb nedochován.

1924: 22. června byla po roce svolána opět valná hromada, kde se, jako obvykle, přečetl poslední zápis řádné valné hromady, přečteny byly též různé zprávy a nakonec proběhly volby pro následující volební období. 28. srpna odhlasovali členové spolku Moravan na své výborové schůzi nošení vlastního klubového odznaku. Policejní ředitelství v Moravské Ostravě postoupilo žádost Zemské politické správě na Moravě. Ta udělila povolení k nošení odznaku na žádost spolku ze dne 7. května 1925.

1925: v roce 1925 měl klub 40 členů, předsedou byl Ferdinand Francke. V tomto roce Zemská politická správa v Brně povolila Klubu českých velocipedistů Moravan se sídlem v Hrabůvce nošení spolkového odznaku dle přiloženého vzoru (viz výše).

1926: na valné hromadě dne 28. února 1926 byl v Mikeskově hostinci zvolen novým předsedou spolku František Mácha. V roce 1926 se poprvé objevuje pozměněný název spolku: Klub českých cyklistů  ,,Moravan“, Mor. Ostrava – Hrabůvka. Ke změně názvu spolku nemáme dochovány žádné materiály. Pravděpodobně změna názvu souvisela s dobou, kdy se jízdním kolům přestalo říkat velocipédy (název pro kola vynalezena hlavně v období 1817-1880) a začalo se užívat označení bicykl.

1927: 6. března 1927 byl na valné hromadě zvolen předsedou klubu Ferdinand Blacha. Mezi členy výboru se objevuje poprvé i příjmení Včíslak, který bude v Hrabůvce později synonymem pro prodejce jízdních kol, šicích strojů a gramofonových desek. Klub měl nejméně 15 členů.

1928: 4. března byl předsedou klubu zvolen opět Ferdinand Blacha. Počet členů spolku byl nejméně jedenáct. 13. května uspořádal klub svou členskou schůzi ve spolkové místnosti hostince Františka Mikesky.  Jednalo se o zahradní slavnosti cyklistů v Hrabůvce. Dochoval se nám plakát, který vyzýval k návštěvě zahradní slavnosti, jež se konala 8. července 1928 při hostinci Františka Mikesky. Na programu byl koncert, jenž se konal od půl desáté do půl dvanácté odpoledne. Odpoledne o 13. hodině se konal sraz klubu a jeho hostů u restaurace Chýlek, odkud členové vyjeli na kolech k Mikeskově hostinci se slavnostně ověnčenými koly. Nejlépe vyzdobené kolo bylo oceněno. Odpoledne se v zahradě Mikeskova hostince pořádaly různé atrakce a večer se losovaly ceny v tombole. Vše se odehrávalo za zvuků hudební kapely a podávání jídla a nápojů. V případě nepříznivého počasí se akce měla konat 15. července 1928.

1929: Také v roce 1929 zůstal předsedou Ferdinand Blacha. 14. července uspořádal klub Moravan zahradní slavnost v hostinci Františka Mikesky. Sraz účastníků byl o půl druhé hodině odpolední u Jubilejní kolonie. 28. července se klub Moravan zúčastnil výroční slavnosti K. Č. V. v Hrabové. O tom se dozvídáme z dopisu adresovanému vítkovickému klubu Vpřed, který ve stejný den pořádal svou schůzi.

1930: 9. února proběhla po roce další valná hromada, předsedou se po pár letech stal znovu Ferdinand Francke.

1931: novým předsedou klubu se stal Jan Nosek z Jubilejní kolonie, který byl zvolen předsedou opakovaně v letech 1932 – 1936. Klub měl nejméně 14 členů. V roce 1931 vzešly nové podněty k rozvoji cyklistiky od Moravskoslezské župy cyklistické se sídlem v Ostravě. Organizace byla založena z podnětu několik cyklistických a velocipedistických klubů, mezi něž patřil i klub Moravan z Hrabůvky. Župa pečovala v čele s nejvýraznějším činovníkem meziválečné ostravské cyklistiky, Augustinem Sumíkem, členem cyklistického spolku Vpřed ve Vítkovicích, o zakládání nových klubů a odborů cyklistiky, pořádání závodů a soutěží, označování stanic cyklistů v hotelích, hostincích a útulnách. Vyjednávala též různé slevy a výhody – například slevu na koupi nového jízdního kola, bezcelní překročení státních hranic, zlevněné úrazové pojištění, povinné ručení a zejména pojištění proti krádeži kol, které nebyly na Ostravsku ničím neobvyklým.

V neděli 20. září uspořádal klub Moravan veřejný cyklistický závod na trati Jubilejní kolonie – Hrabová – Paskov – Oprechtice – Krmelín – Nová Bělá – Stará Bělá – Březí – Vítkovice – Hrabůvka, cíl opět u Jubilejní kolonie. Závod měřil 23 km a jelo se ve třech kategoriích: závodníci nově licencování, nelicencovaní a neorganizování v klubech. Závodilo se dle závodního řádu Čs. ústřední jednoty velocipedistů v Praze. Každý závodník jel na svůj účet i nebezpečí. Přihlášky k závodu se odevzdávaly Václavu Honzákovi, Hrabůvka č. 236.

Přišlá hospodářská krize způsobila naprostý úpadek spolku, nejen finanční, ale i členský. Pro období let 1932 – 1936 nemáme o spolku dochováno žádných zpráv.

 

 

 

1937: 17. července se dočítáme v listině adresované Zemskému úřadu v Brně rozhodnutí o rozejití spolku: Shora uvedený spolek rozešel se dobrovolně usnesením valné hromady konané 21. února 1937. Po téměř 30 letech činnosti spolek zanikl. Příčina zániku spolku byla následující: ,,Důvodem likvidace jest naprostá nečinnost nynějších členů již po dobu 7 let, hlavně následkem hospodářské tísně. V klubu není sdruženo žádné mládeže, která by vykazovala činnost, odpovídající klubovému jménu, a starší členové vesměs padesátiletí a starší nemají na cyklistice více zájmu.“ Dodávám jen, že počet členů klubu činil roku 1937 celkem 19 osob. K rozhodujícímu hlasování o dalších osudech spolku došlo 21. února 1937, kdy z 15 přítomných osob na valné hromadě hlasovali všichni pro zánik spolku. Klub českých cyklistů vlastnil v době zániku 2 500 Kč, které rozdělil dle již výše uvedených stanov z roku 1909: ,,(…)materiální obnos svěřen účelům ve prospěch národa českoslovanského.“ Finanční obnos byl rozdělen následovně: 500 Kč dostala Masarykova liga proti tuberkulose Moravská Ostrava-Hrabůvka, dalších 500 Kč bylo věnováno Dobrovolnému hasičskému sboru Mor. Ostrava-Hrabůvka, škola u pošty a u kostela obdržela každá po 250 Kč. Největší obnos, 1 000 Kč, byl věnován Tělocvičné jednotě Sokol v Hrabůvce. Úřední list Zemského úřadu v Brně lapidárně oznámil 1. června 1937 následující text:

,,ROZEJITÍ SE SPOLKU. Spolek Klub českých cyklistů ,,Moravan“ Moravská Ostrava-Hrabůvka se rozešel. Jan Nosek, předseda.“

 

Klub se rozešel ,,s přáním dalšího kamarádského spolužití mezi všemi bratry zrušeného klubu a všem přítomným vysloven dík za jejich vykonanou práci s přáním mnoho zdaru.“  Takový byl osud původně nadějného spolku.